Definition
▶
osvícení
Osvícení je historické období, které se vyznačuje rozvojem rozumu, vědy a kritického myšlení, a zároveň se zaměřuje na zlepšení lidského života a společnosti.
Aufklärung ist eine historische Epoche, die durch die Entwicklung von Vernunft, Wissenschaft und kritischem Denken gekennzeichnet ist und sich gleichzeitig auf die Verbesserung des menschlichen Lebens und der Gesellschaft konzentriert.
▶
Osvícení přineslo nové myšlenky, které ovlivnily politiku a filozofii.
Die Aufklärung brachte neue Ideen, die die Politik und Philosophie beeinflussten.
▶
Filozofové osvícení jako Voltaire a Rousseau kritizovali tradiční autority.
Philosophen der Aufklärung wie Voltaire und Rousseau kritisierten traditionelle Autoritäten.
▶
Osvícení pomohlo lidem uvědomit si důležitost vzdělání a svobody.
Die Aufklärung half den Menschen, die Bedeutung von Bildung und Freiheit zu erkennen.