Definition
▶
rozčarování
Rozčarování je stav, kdy člověk ztrácí naději nebo optimismus kvůli zklamání nebo neplnění očekávání.
Disillusionment is a state in which a person loses hope or optimism due to disappointment or unfulfilled expectations.
▶
Po letech práce na projektu jsem pocítil rozčarování, když nebyl přijat.
After years of working on the project, I felt disillusionment when it was not accepted.
▶
Rozčarování z politické situace bylo patrné na tvářích demonstrantů.
The disillusionment with the political situation was evident on the faces of the protesters.
▶
Jeho rozčarování z přátelství ho přimělo přehodnotit své vztahy.
His disillusionment with friendship made him reconsider his relationships.