Definition
▶
வெறுமனே
veṟumaṉē
எதற்கும் விருப்பம் இல்லாமல், எளிதாகவும் சித்திரவாதமற்றவாகவும் செய்பவாறு.
Doing something without preference, in an easy and straightforward manner.
▶
அவன் வெறுமனே கற்பது போல் நடிக்கிறான்.
avan veṟumaṉē kaṟpatu pōl naṭikkiṟān.
He acts simply as if he is learning.
▶
இந்த வேலை வெறுமனே முடிந்தது.
inta vēlai veṟumaṉē muṭinthatu.
This work has simply been completed.
▶
வெறுமனே, நான் இன்று சாப்பிட விரும்பவில்லை.
veṟumaṉē, nāṉ iṉṟu sāppiṭa virumpavillai.
Simply, I don't want to eat today.